Teď vystoupím, udělá? to stejné je?tě jednou ? sám

Autor: Martin Zlomek <zlomek(at)feec.vutbr.cz>, Tma: Elementárka, Vydno dne: 12. 10. 2005



Tuto větu usly?í nastávající pilot od instruktora před svým prvním samostatným letem. V neděli 9. října jsem ji po půl roce plachtařského výcviku na kluzáku L13-Blaník usly?el i já. První samostatný let - sólo je významný okam?ik v ?ivotě pilota, proto chci něco napsat o tom, co sólu předcházelo a o pocitech při letu. Pokrok ve výcviku ovládání letadla u mě probíhal po skocích. Desetkrát ta stejná chyba, pak jsem najednou byl ?osvícen? a zlep?il se. Petr Vlasák si určitě vzpomene na moje osvícení při aerovleku... Po 130 startech a přistáních jsem se za půl roku systémem chyb a zlep?ení dostal na úroveň sóla. Zaprvé jsem začal cítit, ?e bych to sám snad i zvládl. Zadruhé, instruktor Karel Lang u? tak často neaplikoval svoji instruktorskou zásadu: ?Kdy? se bojím, tak řídím!?. No a kdy? řídí instruktor, tak to není na sólo.

O vztahu instruktora a pilotního ?áka by se dalo napsat hodně. Za toho půl roku spolu pro?ijí mnoho mimořádných situací. Myslím tím teda mimořádných situací při startu navijákem nebo mimořádných situací při letu na okruhu. Mimořádné situace jsou obsahem výcviku a jejich smyslem je zocelit ?áky, aby je například přetr?ené lano při startu navijákem nevyvedlo z míry. Ře?ení mimořádných situací dá zabrat. ?Chlapi vy o tom musíte přemý?let!? je pedagogická rada instruktora Pepy ?atečky. ?Prostě doma před spaním si zavřete oči a proletíte si několik mimořádek v duchu.? Funguje to. Opravdu to pomáhá při ře?ení mimořádek na leti?ti. Má to ale háček. Mů?e to vyvolávat mimořádné situace doma. Vysvětlím. Ře?ení mimořádné situace vy?aduje velkou koncentrovanost pilota, tato koncentrovanost je patrná na první pohled a zadumaný pilot působí dojmem ?e ho něco trápí. Pilot je na mimořádnou situaci sám. Nemů?e se s ní nikomu svěřit, dokonce ani těm nejbli??ím. Oni by to jen tě?ko pochopili. Odpovězte na otázku: ?Co je s tebou, na co pořád myslí??? odpovědí ?Ře?ím mimořádnou situaci ? visí mi lano?. Poznámka pro laiky, visení lana je mimořádná situace, kterou musí umět ře?it ka?dý pilot plachtař :-)

Pozemní příprava?letadlo bude lehčí, jinak se nic nemění.

Neděle 9. října 2005. Instruktor Michal ??astný nás připravil na chování letadla při sólo obsazení. Tím byla provedena pozemní příprava před sólo lety. Potom jsem s ním absolvoval zku?ební let před sólo letem. Michal vystoupil a řekl a? to stejné teď zaletím sám. Souhlasím. Úkony před startem. Připraven ke startu. Křídla v horizontu. Čekám na napnutí lana. Nervozita je, ale moc ji nevnímám. Lano napnuto ? start. Blaník je lehčí, okam?itě stoupá. Opatrně přechodový oblouk. Nabírám vý?ku. Rychlost se zvy?uje na 125km/hod. Levé no?ní řízení, pravé no?ní řízení. Signalizuji vybočením ze směru a? naviják zpomalí. Rychlost klesá na 90km/hod. Vypnutí lana. Letím okruh. Blaník je lehký - citlivý, hází to. Okruh v pohodě. Mezi III. - IV. zatáčkou otevírám brzdy na polovinu - úprava rozpočtu. Točím IV. zatáčku, jdu na finále. Protivítr. Rychlost zvy?uji na 95km/hod. Rozpočet dobrý. Přibli?uji se k hraně leti?tě. Nečekaně turbulentní. Prolétám. Podrovnání. Výdr?. Blaník nechce na zem, je lehký. ?uk, ?uk dotyk zemně. Výběh. Jsem na zemi. Jóóóóó?... Nemů?u vylézt z kabiny, proto?e mi ji nikdo v zadu nedr?í. Holt u? tam není instruktor?.. Ostatní mi jdou naproti. Gratulace.

Po instruktorovi zbyla jen díra. Sedačka odstraněna, pásy zaji?těny.



Před 1. samostatným letem. Koncentrace?



On to zvládne?Instruktor sleduje pilota při prvním samostatném letu.



Po 1. samostatném letu. Euforie?

Ten den to ov?em nebylo v?echno. Čekal nás je?tě druhý samostatný let v aerovleku. Zezačátku to vypadalo tak, ?e aerovleky nebudou, proto?e podmínky byly hodně turbulentní - ji?ní vítr, 8m/s. Po vydařených navijácích ale nakonec dostáváme zelenou a jde se na to. Adrenalin stoupá, proto?e vítr je silný. Přezkou?ení s Michalem. Start v pohodě. V zavětří Palačáku a Netopýrku jsou turbulence. Bojuji. Dr?ím vlečnou stále před sebou. Jde to. Vypínáme se 400m nad leti?těm. Oblétáme Palačák a máváme lidem, co pou?tějí draky. Okruh. Přistání. ?Michal: teď to stejné udělá? sám. Vypne? se ve 400m nad terénem, okruh a přistání na dráhu 15?. Jdu do toho. Lano napnuto. Pepa ve vleku připraven. Start. Blaník se okam?itě odlepuje od země. Výrazným potlačením ho přidr?uji u země, ne? se zvedne vlečná. Stoupáme. Závětří kopců zase turbulentní. Nabíráme vý?ku, vlek se zklidňuje. Kvůli hučícímu vzduchu kolem otevřeného okénka nesly?ím kdo mluví z vysílačky. Zdá se mi, ?e to byl Pepa a říkal něco o vypnutí. Máme 350m nad leti?těm. Vypínám se. Letím nad hangáry a krou?ím. Kochám se. Kochám se. Sakra. Klesání 4m/s. Málo vý?ky. Nebude to na celý okruh. Zrychluji a zařazuji se mezi II a III. zatáčku pravého okruhu dráhy 15. Vý?ky je málo. Dr?ím se blízko u leti?tě. Z vysílačky sly?ím Petra Vlasáka: ?málo vý?ky, spoj III. a IV. zatáčku.? Spojuji III. a IV. a jdu na finále. Podrovnání. Dosednutí v traverzu. Být tady instruktor tak mě pěkně sjede.

Od teď si musím za chyby nadávat sám. Tě?ký ?ivot sólisty to mám?

Dobře si vzpomínám na květen 2005, kdy jsem absolvoval první seznamovací let před výcvikem. Instruktor sedí za mnou a řídí. Smyslem seznamovací letu je seznámit se s pocity za letu a s ovládáním letadla. Tak tohle se nikdy nemů?u naučit řídit, stra?ně to hází, naklání se to, točí se to pořád dokola. To byl pocit se kterým jsem byl seznámen.

A teď řídím Blaníka sám. Super ?ivot sólisty to mám?